|
|
Krátkodobé uchovávání neoplozených jiker u sumečka afrického (Clarias gariepinus).
FLOKOVIČ, Michal
Krátkodobé uchovávání neoplozených jiker sumečka afrického (Clarias gariepinus). Ve své bakalářské práci jsem se zabýval přechováváním a inkubací jiker sumečka afrického (Clarias gariepinus). Tento druh lze velmi dobře chovat při vysokých koncentracích obsádky v recirkulačních systémech. Optimální teplota pro chov je 25-28 °C. Ke krmení se používají pelety s obsahem přes 40% proteinů. Výhodou je velmi rychlý růst a kvalitní, málo tučné maso, s malým množstvím kostí. V České republice je chován jen velmi omezeně. Důvodem je konzervativní přístup jak našich chovatelů ryb, tak našich zákazníků. Intenzivní chov sumečka afrického je rozvinut zejména v Holandsku a Maďarsku. Extenzivně je produkován v rybnících a v některých afrických zemích (Egypt, Nigérie, Ghana aj.). Rozmnožování se provádí zpravidla pomocí umělého výtěru s pomocí hormonální indukce ovulace. U některých jiných druhů ryb, chovaných v akvakultuře jsou známy možnosti přechovávání neoplozených jiker a účinek vody na neoplozené jikry. U sumečka afrického nejsou v tomto směru žádné literaturní údaje. Mnou uskutečněné experimenty měly dva cíle. První cíl bylo zjistit možnost uchovávání jiker při různých teplotách před osemeněním. Druhým cílem bylo zjistit vliv časové délky styku neosemeněných jiker s vodou na jejich schopnost oplození. V obou případech byly hodnotnými parametry procento oplozených jiker a procento vylíhnutého plůdku z nasazených jiker. Jikry pocházely z umělého výtěru s využitím hormonální stimulace jikernaček pomocí maďarského přípravku Ovopel. Přípravek obsahuje syntetic analogue releasing hormone luteinzing hormone a přídavek dopaminergic inhibitor. Mimo sumečka afrického je využíván při umělé reprodukci (artificiale propagation) dalších jiných druhů ryb. Pokusy jsem zahájil v červenci 2010 a pokračoval v nich do března 2011. Pokusy byly nejprve prováděny ve Vodňanech, později v Českých Budějovicích. První experiment se uskutečnil při teplotách v rozpětí 10-30 °C. Neoplozené jikry byly přechovávány při těchto teplotách po dobu 0, ?, ?, 1, 2, 4 a 6 hodin. Poté bylo provedeno oplození odebraným spermatem a vzorky jiker inkubovány při 25°C. Při druhém experimentu, který probíhal při teplotě 25 °C, byly vzorky čerstvě vytřených jiker nasazeny do suchých misek, v časovém intervalu od 0 do 10 min. (při krocích v intervalu půl minuty) zality vodou a poté přidáno předem odebrané sperma. Oba experimenty byly provedeny opakovaně, u jiker původem celkem od 8 jikernaček. V obou případech bylo u vzorků jiker na miskách po jejich promytí provedeno spočítání nasazených kusů. Vyhodnocena byla jejich oplozenost (%), líhnivost (%).
|
|
|
Lokalizace Balbianiho cytoplasmy jako prekurzora primordiálních gonocytů u jiker jesetera během oplození
DVOŘÁK, Matěj
Oocyty mnoha organismů, včetně ryb obsahují tzv. zárodečnou plasmu, což je maternálně děděný determinant zárodečných buněk. Nedávno byla zárodečná plazma v útvaru Balbaniho cytoplasmy previtelogenních oocytů popsána také u jesetera. Ta obsahuje prekurzory zárodečných granulí tzv. nuage. Zárodečné granule se během embryonálního vývoje objevují jako součást primordiálních gonocytů (PGC) a podle některých studií hrají roli při jejich vzniku. PGC jsou embryonální buňky, ze kterých se v průběhu ontogenéze diferencují gamety. Mají tedy potenciál přenášet genetickou informaci do dalších generací. PGC nebo později spermatogonie tedy mohou být hodnotné pro genové banky a kryoprezervaci, především prostřednictvím produkce gamet získaných chimerizací zárodečných linií. Prvním krokem pro úspěšnou transplantaci PGC je jejich vizualizace. Ta se provádí většinou injikací GFP (green fluorescent protein) mRNA konjugovaného s mRNA specifickou pro buňky zárodečné linie, tak jako vasa nebo nanos, do oblasti lokalizace prekurzorů PGC (nuage) co nejdříve po fertilizaci jikry. Elektronová mikroskopie v této studii odhalila tři hlavní obaly jikry (nejsvrchnější alveolární vrstvu, dále vrstvu zona radiata externa a nejspodnější vrstvu zona radiata interna), vrstvu alveolárních granulí u neoplozených jiker a perivitelinní prostor u oplozených jiker; dále pak zárodečnou plasmu s nuage, která byla rozptýlena pouze ve vegetativním pólu ovulované jikry jesetera. Tento poznatek nám umožní nasměrování injikace GFP fluorescenční sondy do oblasti prekurzorů PGC jikry jesetera a tím i jejich značení a transplantaci. Při pozorování jsme navíc během bobtnání jikerných obalů zaznamenali tvorbu volného meziprostotu mezi vrstvami zona radiata externa a zona radiata interna. Jikry jeseterů mají pro injikaci pomocí skleněné kapiláry příliš silné obaly. Oddělením části jikerných obalů (alveolární vrstvy a zona radiata externa) pomocí pinzet, může být injikace sondy usnadněna.
|
host ::
RSS.